Italské manželství

Jana s Lukášem jsou dvě silné dominantní osoby. Ani jeden z nich neustoupí ve svých názorech a pak přicházejí hádky. A i přes tyto rozdíly se stejně vzali. Mají spolu dva syny. Nikdo moc nevěřil, že toto manželství vydrží, ale zdá se, že to takhle oběma vyhovuje. Je zvláštní, že není dne, kdy by neměli mezi sebou nějakou tu potyčku. Ale abych jim nekřivdila, mají i hezké dny plné pohody. Možná to dělá i to, že bydlí u Lukášových rodičů a ti z Jany nejsou dvakrát nadšeni. Smířili se s tím. Taky mají důvod, dva úžasné vnuky.

Láska i facky přenášíKdo chce kam…

Jednou, když jsme se s Janou bavili, narazili jsme na toto téma. U nich to není tabu, nebo že by se kolem nich muselo chodit po špičkách. To ne. Jana povídá, “Mít manželství, kde by byl klid, by byla pěkná nuda a nebavilo by mě to. Takhle se pořád něco děje a to je potom adrenalin.” No nevím. Já nesdílím její nadšení pro takovéhle manželství. Brzo bych asi přišla o rozum. Jana si však libuje.

ČTĚTE TAKÉ:  Trochu zbrklé poprvé

Škola života

Smutný je pro mě pohled na kluky. Jsou sice hodně otrkaní a samostatní. To je fajn. V životě budou potřebovat samostatnost a průbojnost. Ale, když ti klučina na otázku: “Co dělá taťka?” odpoví: “Je v hospodě a asi se tam zas opíjí,” je smutné. Pro něho je to normální, ale nemělo by být. Když vidí děti rodiče skoro denně v hospodě, kterou mají ještě naproti domu, co si z toho mají do života vzít.

Není Itálie jako Itálie

Láska má mnoho podobPřed prázdninami jsme narazili na téma dovolená. Bylo horko a pátek večer, zašli jsme všichni na pivo. My měli první, oni zvládali již třetí kousek. Probírali jsme naše plány, kam s dětmi vyrazíme, co chceme stihnout navštívit a že bude príma byt všichni spolu. Lukáš s Janou se stihli zase akorát pohádat a po výměně facek, se Jana sebrala a odešla. A to se už Lukáš přidal k našemu rozhovoru, jako by se nic nedělo a povídá. “Tak ta se dneska držela hodně při zemi,” a pokračuje, “Já ji dám dovolenou, co takhle Itálii. Až přijdu domů ještě se pohádáme, dám ji facku a pak zajdu do hospody na pizzu a to je pak Itálie.” Tak to mi spadla čelist. Tuším, že to nejsou jen planá slova. Raději odcházíme.

ČTĚTE TAKÉ:  Nedobrovolné stěhování

Každý po svém

A jaké byly prázdniny? Naprosto skvělé a báječně jsme si je s dětmi užili. A ani jsem nebyla překvapená, že Jana s Lukášem zůstali doma. Prý jim to nevyšlo. Možná příště, až si uvědomí, že to není jen o nich.

Redakční tým magazínu Provoněno. Píšeme pro vás o vaší OPAVĚ a jejím okolí.

Napsat komentář

Starší příspěvky:
Všechny krásy podzimu

Je krásný podzimní den. Sluníčko svítí a my se snažíme zachytit poslední paprsky hřejivého tepla před zimou. Na zahradě sedím...

Zavřít